Ubuntu (http://www.ubuntu.cz/) je distribuce primárně zaměřená na začátečníky a běžné uživatele s filozofií založenou na humánních principech. Je a vždy bude ryze nekomerční, vychází zhruba každého půl roku a je možné si ji nechat zaslat zdarma poštou^[2]. Nemá ještě tolik grafických konfiguračních nástrojů jako jiné distribuce zaměřené na pohodlí uživatelů, ale vyvažuje to ochotná komunita^[3] i existence řady podrobných návodů^[4], jak co udělat, z nichž ty nejdůležitější má distribuce přibalené a lokalizované do češtiny. Jelikož je založena na distribuci Debian (viz níže), má k dispozici ohromné množství softwaru.

Mandriva (http://www.mandrivalinux.cz/) je další s distribucí zaměřených na začínající a běžné uživatele. Nabízí sadu grafických konfiguračních nástrojů, snadnost použití a přívětivost. Má u nás velmi dobré zastoupení, vychází jak v placené, krabicové verzi, tak ve volně stažitelné. Ke krabicové verzi (mají ji i některá knihkupectví) dostává uživatel velmi dobře sestavenou českou příručku^[5], která je k dispozici i v bezplatné elektronické podobě.

Vznikající pod taktovkou společnosti Novell, OpenSUSE (http://cs.opensuse.org/ je opět distribuce zaměřená na desktop a uživatelskou přívětivost. Obsahuje komplexní ovládací centrum Yast s řadou grafických konfiguračních nástrojů. Čeští uživatelé mají k dispozici komunitní portál^[6], kde naleznou diskusní fóra, články a řadu návodů.

Fedora (http://fedoraproject.org/ se stala odnoží komerčního Red Hatu, který nadále vyvíjí podniková řešení pro servery (Red Hat Enterprise Linux, který z Fedory vzniká). Distribuce je nekomerční, obsahuje některé grafické konfigurační nástroje, takže i začátečník bude mít možnost distribuci pohodlněji používat, i když příkazové řádce se patrně nevyhne. Čeští uživatelé by měli obrátit svou pozornost k místnímu komunitnímu portálu^[7], kde naleznou českou dokumentaci a diskusní fórum.

Debian (http://www.debian.org) je ryze nekomerční distribuce, de facto jedna z největších a nejznámějších. Je ovšem určena spíše pokročilejším uživatelům, neboť se v ní mnohé konfiguruje ručně. Debian přibližuje začátečníkům a běžným uživatelům distribuce Ubuntu (viz výše), která z něj vychází.

Distribuce se člení se do třech větví. Stabilní, která je méně aktuální, ale, jak její název napovídá, je stabilní a spolehlivá. Jejím opakem je nestabilní větev, která má sice ten nejaktuálnější software, ale ten není důkladně otestován. Jakmile se balíček přidaný do nestabilní větve na svém místě nějakou dobu zahřeje a nikdo nehlásí žádné problémy, putuje do testovací větve. Ta se jednou za čas zmrazí a vyloupne se z ní stabilní verze.

Čeští uživatelé mohou navštívit český portál^[8], kde naleznou některé návody, ale především českou e-mailovou konferenci.

Slackware (http://www.slackware.com) je distribuce s velmi dlouhou tradicí, dokonce jedna z nejstarších přežívajících distribucí vůbec. Její tvůrce tvůrce je jediný člověk, Patrick Volkerding. Distribuce vyniká "čistotou" konfiguračních souborů a jednoduchostí provedení (ve smyslu minimálních úprav jednotlivých komponent, ze kterých se systém skládá). Není zaměřena na začátečníky, ruční konfigurace je nutností. Čeští uživatelé mohou navštívit komunitní portál^[9].

Gentoo (http://www.gentoo.org) je zástupce distribucí "from scratch", tedy "od začátku" (volně přeloženo). V Gentoo si člověk vše realizuje a volí sám, software si kompiluje a optimalizuje na daný hardware. Distribuce pak vhodnými prostředky přispívá a pomáhá uživateli snadno dosáhnout kýženého stavu, ať už excelentní dokumentací, díky které se člověk dokonale naučí, jak vše v systému probíhá, nebo pomocí vhodných technických prostředků, které dané činnosti usnadní a automatizují. Pokročilým uživatelům tak dává do ruky velmi mocný nástroj, na kterém by si ale začátečník bez tun trpělivosti a volného času vylámal zuby. Čeští uživatelé mohou navštívit české fórum^[10] nebo českou wiki^[11].

To záleží na vašich požadavcích. Chcete do GNU/Linuxu rychle proniknout, máte dost času, trpělivosti a trochu nadšenecké a kutilské povahy? Zvolte nějakou distribuci pro pokročilejší uživatele. Chcete raději přítulné prostředí, které se snadno spravuje? Nechcete do GNU/Linux proniknout nebo chcete pronikat postupně? Zvolte distribuci vhodnou pro začátečníky. Pokud se nemůžete rozhodnout, klidně jich vyzkoušejte více.

Osobně doporučuji dobře zvážit eventuelní změnu distribuce v začátcích (po aklimatizaci to už problém nebývá). Někteří lidé mívají tendenci prosazovat svoji oblíbenou distribuci a radit začátečníkovi, když žádá o pomoc, aby přešel právě na tu jejich. Není dobré takové rady následovat, protože přechod na jinou distribuci může být v začátcích lehce matoucí. Naopak, pokud zjistíte, že vám distribuce opravdu nevyhovuje, a rádi byste zkusili jinou, učiňte tak. Je to rozhodně lepší než opustit GNU/Linux kvůli tomu, že se vám nezamlouvá jedna distribuce.

Mojí druhou, možná ještě podstatnější radou, je dát si pozor na dobu vydání dané verze distribuce. Může se stát, že natrefíte na starou verzi distribuce, ať už v knihkupectvích, kde mohou některé distribuce přečkat řadu let, ačkoliv nové verze vychází třeba každých šest měsíců, nebo na určitých serverech, kde z nějakého důvodu nebyla provedena aktualizace. Starým verzím doporučuji se obloukem vyhnout (na novějších počítačích nemusí fungovat, jejich podpora hardwaru bude omezená, nemusí k nim už být k dispozici aktualizace a přicházeli byste o všechny nové vlastnosti, které jsou v novějších verzích).

Stejně tak však varuji před horkými brambory, tedy distribucemi vydanými v průběhu posledních několika týdnů. Nestává se to zase až tak často, ale někdy se nepodaří nalézt všechny chyby a některé vážnější v distribuci zůstanou. Já doporučuji pro jistotu tak zhruba měsíc po vydání nové verze počkat, a pak prověřit poznámky k vydání (relase notes, errata, apod.), kde naleznete informace o známých chybách.

Jak zjistíte, která verze je nejnovější, popřípadě kdy byla vydána? K tomu můžete využít buď oficiální webové stránky distribuce, nebo server Distrowatch^[12], který udržuje komplexní přehled o světu linuxových distribucí.

Každopádně vám přeji šťastnou ruku a pevně doufám, že vám tato dokumentace pomůže při objevování světa GNU/Linuxu prostřednictvím vámi zvolené distribuce.