Následuje seznam a jednoduchý popis nejpoužívanějších linuxových distribucí. Zařazení do kategorií je přibližné a čistě orientační. Pokud máte zájem o rozsáhlejší seznam, podívejte se na distrowatch.com.

Pokud nevíte, jak distribuce vybírat, nebo podle čeho se orientovat, přečtěte si Jak si vybrat distribuci.

Ubuntu je v současné době nejpoužívanější distribucí zaměřenou na začátečníky a běžné uživatele. Veřejně deklaruje, že je a vždy bude ryze nekomerční, vychází zhruba každého půl roku a je možné si ji nechat zaslat zdarma poštou.

Jednou za dva roky se s dubnového vydání vyloupne LTS (Long Time Support) verze s dlouhou podporou. Pro tu vychází bezpečnostní aktualizace po dobu tří let pro desktopový software a pěti let pro serverový software.

Nemá ještě tolik grafických konfiguračních nástrojů jako jiné distribuce zaměřené na pohodlí uživatelů, ale vyvažuje to ochotná komunita i existence řady podrobných návodů, jak co udělat, z nichž ty nejdůležitější má distribuce přibalené. Jelikož je založena na distribuci Debian, má k dispozici ohromné množství softwaru.

Její instalační médium je současně live CD, takže si uživatel může systém snadno vyzkoušet před instalací.

Poznámka: Existují různé varianty Ubuntu lišící se především v obsahu instalačního CD a v tom, jaký software je nainstalován - ty zahrnují Kubuntu (s KDE místo výchozího Gnome), Xubuntu (s Xfce místo výchozího Gnome), Edubuntu (s výukovým softwarem), atd. Volba kterékoliv z těchto variant vás nijak neomezuje v tom, co do systému můžete nainstalovat později (takže klidně můžete nainstalovat Ubuntu a poté do něj KDE).

Jelikož je Ubuntu nejpopulárnější distribucí vůbec, není překvapením, že existují i distribuce odvozené z Ubuntu. Mezi tyto distribuce patří například Linux Mint, konzervativní, stabilní distribuce orientovaná na běžného uživatele, která integruje do svého základu některé proprietární komponenty, které musí být do Ubuntu doinstalovány. Pro české či slovenské uživatele může být zajímavá i distribuce Greenie, vyvíjená Stanislav Hoferekem (srovnání Greenie a Ubuntu).

Skutečnost, že Ubuntu obsahuje již v základu proprietární software, a odkazuje a nabízí další proprietární software po instalaci, se nezamlouvala skalním zastáncům svobodného softwaru. Ti proto přišli s projektem gNewSense, na Ubuntu založené distribuci, ze které je odstraněn veškerý proprietární software a proprietární komponenety.

Mandriva je distribuce zaměřená na pohodlí a uživatelskou přívětivost. Je tedy vhodná pro začínající a běžné uživatele, ale použít ji mohou samozřejmě i pokročilí. Obsahuje komplexní sadu grafických nástrojů pro správu systému. Má u nás velmi dobré zastoupení, vychází jak v placené verzi (Mandriva Powerpack), tak ve volně stažitelné (Mandriva Free), která neobsahuje některé proprietární komponenety a vychází dvakrát do roka, na jaře a na podzim. K dispozici je i speciální edice Mandriva One, což je live CD, zralé pro vyzkoušení i instalaci.

Česká knihkupectví mají k dispozici speciální českou verzi Mandrivy s řadou bonusů a velmi kvalitní a rozsáhlou českou příručku. Tato edice je velmi vhodná pro začínající uživatele Linuxu i pro ty, kteří nemají k dispozici rychlé připojení na Internet.

Vznikající pod taktovkou společnosti Novell, OpenSUSE je nekomerční variantou distribuce SuSE, distribuce zaměřené na desktop a uživatelskou přívětivost. Obsahuje komplexní ovládací centrum Yast s řadou grafických konfiguračních nástrojů. Čeští uživatelé mají k dispozici komunitní portál (viz níže), kde naleznou diskusní fórum, články a řadu návodů. Distribuci OpenSUSE lze koupit v krabicové verzi s manuálem a e-mailovou instalační podporou.

Poznámka: Česká komunitní podpora je chudší v porovnání s jinými distribucemi z této kategorie.

Fedora je komunitní distribucí spravovanou firmou Red Hat, která nadále vyvíjí podnikové linuxové řešení (Red Hat Enterprise Linux, který z Fedory vzniká). Fedora je nekomerční, obsahuje některé grafické konfigurační nástroje, takže i začátečník bude mít možnost distribuci pohodlněji používat, i když příkazové řádce se patrně nevyhne. Čeští uživatelé by měli obrátit svou pozornost k českému komunitnímu portálu (viz níže), kde naleznou českou dokumentaci a diskusní fórum.

Debian GNU/Linux je jednou z nejrozsáhlejších (co do počtu balíčků) a nejstarších (stále žijících) distribucí vůbec. Je určena spíše pokročilejším uživatelům, neboť se v ní mnohé konfiguruje ručně. Debian přibližuje začátečníkům a běžným uživatelům distribuce Ubuntu, která z něj vychází. Debian je jednou z nejpoužívanějších distribucí nasazovaných na servery, i když se samozřejmě dá velmi dobře použít i na desktopu.

Distribuce se člení se do třech větví. Stabilní, která je sice relativně méně aktuální (vychází přibližně každé dva roky), ale, jak její název napovídá, je stabilní a spolehlivá. Jejím opakem je nestabilní větev, která má sice ten nejaktuálnější software, ale ten není důkladně otestován. Jakmile se balíček přidaný do nestabilní větve na svém místě nějakou dobu zahřeje a nikdo nehlásí žádné problémy, putuje do testovací větve. Ta se jednou za čas (každé dva roky) zmrazí a po čase se z ní vyloupne nová stabilní verze.

CentOS je volně dostupný klon Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL), kterému oproti RHEL chybí certifikace i komerční podpora Red Hatu. Je tvořen kompilací ze zdrojových balíčků, které Red Hat nechává veřejně dostupné. Díky tomu je schopen zachovat binární kompatibilitu s RHEL.

Distribuce je, jako RHEL, zaměřena na stabilitu a spolehlivost, což se podepisuje na aktuálnosti balíčků. V oficiálních repositářích obsahuje podstatně méně balíčků než ostatní distribuce, ale tento nedostatek lze řešit přidáním dalších repositářů, jejichž seznam je k dispozici na webu projektu.

Distribuce obsahuje dostatek balíčků, aby byla použitelná na serverech i na desktopech, i když se primárně považuje za distribuci do produkčního, podnikového prostředí, kam se díky důrazu na stabilitu a spolehlivost výborně hodí.

Gentoo je zástupce „source based“ distribucí, tedy distribucí, kde si uživatel kompiluje software sám a na míru (za pomoci nástrojů distribuce). Je třeba dodat, že kompilace vyloženě nutná není, protože repositáře Gentoo obsahují i předpřipravené binární balíčky. Vývoj Gentoo neprobíhá po verzích, jako u řady jiných distribucí, ale kontinuálně (rolling release).

Gentoo pomáhá uživatelům ve správě systému jak distribučními nástroji, tak podrobnou dokumentací, díky které se člověk naučí, jak vše v systému funguje. Pokročilým uživatelům tak dává do ruky velmi mocný nástroj, na kterém by si ale začátečník bez tun trpělivosti a volného času s největší pravděpodobností vylámal zuby.

Poznámka: Na Gentoo je založena distribuce Sabayon (česká recenze na ABC Linuxu), která poslouží nejen jako live CD (resp. DVD), ale i jako platforma pro ty, kteří by rádi Gentoo, ale nechce se jim kompilovat.

Arch Linux je kontinuálně vyvíjená (rolling release) distribuce určená pro pokročilé uživatele. Konfiguruje se ručně, co si v ní člověk nastaví, to má. Je založena na principu KISS, tedy snaží se vše řešit co nejjednodušší cestou. V porovnání s jinými distribucemi je relativně menší, což ovšem kompenzuje AUR, uživatelský repositář, kam přispívají uživatelé svými balíčky. Balíčkování pro Arch Linux je jedno z nejjednodušších vůbec.

Arch Linux je optimalizovaný pro procesory třídy i686 a vyšší (existuje i verze pro 64-bitové procesory), což ji činí o něco rychlejší než jiné (binární) distribuce, které se obvykle snaží zachovat zpětnou kompatibilitu i se staršími procesory.